Masky nejsou jen povrchním turistickým suvenýrem, ale hlubokou součástí srílanské kultury. Již po staletí se zde vyřezávají a kolorují masky, jejichž “výrobní tajemství” se předává z generace na generaci.
Masky se vyrábí z cedrového dřeva a rozdělují se na tři základní druhy…Raksha, Kolam a Sanni. První dvě se používají na divadle a při tanečních obřadech, třetí při nemoci.
Divadelní a taneční masky (kovil) se uplatňují v obřadech Yakun a Kolam natima .
Zvláštní pozornost si zasluhuje třetí druh masek, který se uplatňuje při léčení nemocí formou exorcismu (tovil). Při rituálu zvaném Sanni Yakuma si šaman (edura) nasazuje tu nejvhodnější masku z 18- ti masek démonů a pomocí ní a obřadního tance se snaží léčit nemoci (sanni). Rituál končí tím, že se šaman zjeví v masce “vrchního démona” Maha Koly (maska démona s vypoulenýma očima, vyplazeným jazykem, špičatými zuby a kobrami ve vlasech), která obvykle v miniaturní podobě zahrnuje všechny ostatní démony. Kořeny tohoto systému jsou založeny na (ayur)védském výkladu vzniku nemocí a jejich léčení.
V současnosti se masky uplatňují především na veřejných a divadelních představeních a ztrácejí svou původní funkci, se kterou se však dodnes můžeme zřídka setkat kupříkladu v odlehlejších a izolovanějších oblastech a u sinhálských etnik.
Tradiční srílanské masky jsou vyráběny ručně od poražení stromu kulčiba přes řezbu až po finální malbu. Některé nosí štěstí, jiné chrání před nemocemi, další třeba před zlolajnými jazyky... a funguje to.
Masky se jako typické suvenýry prodávají po celé Srí Lance. Centrem výroby je Ambalangoda u letoviska Hikkaduwa. Můžete zde navštívit některou z dílen, kde se nachází i muzeum masek.